Ubytování penzion Strážnice

Baťův kanál

Baťův kanál je umělá vodní cesta mezi Otrokovicemi a Rohatcem o délce 52 km, vybudovaná v letech 1935 až 1938, Část cesty vede po řece Moravě, většina však uměle vyhloubenými kanály s řadou zajímavých vodních staveb: čtrnácti plavebními komorami a např. i pohyblivými jezy a dalšími vodními stavbami. Na Baťově kanále je celkem 23 mostů. Pod mosty byly vybudovány podchody pro tažné koně a případně tažnou techniku. Plavbu po Baťově kanálu lze velmi efektivně kombinovat s cykloturistikou, protože celou délku Baťova kanálu lemuje cyklostezka č.47 a kola si s sebou můžete vzít i na loď. V přístavišti Strážnice je možné také zapůjčit dopravní lodní prostředek podle svého výběru a to motorový člun, loď s kapitánem, hausbót a jiné. Vypůjčená plavidla může řídit osoba starší 18-ti let bez zvláštního povolení či průkazu. V půjčovně vás obsluha proškolí k manipulaci lodi a můžete vyrazit "plnou parou vpřed za zážitky"

Hotařská búda

Strážnice leží v kraji vinné révy... v blízkém okolí pod kopcem Žerotín se nachází Hotařská bůda, kde můžete navštívit Vinohradnické muzeum/cyklostezka 46 mezi Strážnickými vinohrady. V průběhu roku 2012 byla obnovena jedinečná historická stavba Hotařská búda uprostřed vinohradů a sadů na kopci zvaném Žerotín u Strážnice. Tato stavba byla postavena pro vybírání desátků z hroznů a jako zázemí pro hotaře-hlídače vinohradů. Při této obnově zde také vznikla malá expozice vinařství a ovocnářství - Vinohradnické muzeum. Zde také můžete ochutnat lahodné víno jižní Moravy. V nedaleké obci Petrov můžete navštívit areál vinných sklepů Moravy souboru původních,vinných sklepů Plže

Petrov

Památková rezervace lidové architektury - Plže je chloubou obce Petrov.
V areálu je okolo 80 vinných sklepů budovaných od 15. století. Sklepy budovali sami vinaři. Vinné sklepy vytvářejí ulicovou zástavbu se dvěma náměstíčky. Areál je hojně navštěvován turisty a rozvíjí se zde výrazně vinařská turistika. Po celý rok je přístupný veřejnosti. Během léta bývá ihned na začátku rezervace otevřena vinotéka, kde může turista ochutnat místní vína. V areálu vybudovala obec v roce 2005 veřejné sociální zařízení. Během letních měsíců zde bývá spousta kulturních akcí. Obec má  turistickou známku "Petrov - Plže"

Tvarožná Lhota - Lučina

Umělá vodní nádrž(přírodní koupaliště) Lučina je situována v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Kolem vodní nádrže je významná rekreační oblast. Dva břehy jsou betonové, jeden přírodní pod lesem s pozvolným vstupem do vody. V betonové části jsou pro vstup do vody schody. Okolo nádrže jsou travnaté pláže, na vtoku je malá štěrková pláž se skluzavkou. U hráze je můstek na skákání do vody. V letní sezóně zde naleznete stánky s občerstvením, WC, půjčovnu loděk a šlapadel. V sousedství vodní nádrže je Autokemp Lučina.

Šumárnik

Holý hřebenový vrchol (398 m n.m.) s téměř kruhovým rozhledem. Mezi roky 1500 - 600 př.n.l. se zde nacházelo hradiště. Kromě velkého pohřebiště tu byly nalezeny i mince se znakem římského císaře Marca Aurelia. Pod jižním svahem se nachází vodní nádrž Lučina.

Čertoryje

Území zvané Čertoryje se rozkládá nedaleko obce Tvarožná Lhota v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Jedná se o 325 ha květnatých orchidejových luk, prostoupených nádhernými solitérními duby, drobnými lesíky, prameništi a mokřady; pro svoji mimořádnou krajinářskou a floristickou hodnotu patří Čertoryjské louky k nejpřísněji chráněným v ČR. Roste zde přes 20 druhů orchidejí – tímto počtem se Čertoryje řadí k nejbohatším lokalitám výskytu vstavačovitých rostlin ve střední Evropě! Národní přírodní rezervace.

Hora Tři kopce

Vrchol (584 m n.m.) nacházející se jihozápadně od Velké nad Veličkou. Z vrcholu jsou krásné a daleké výhledy do Dolnomoravského úvalu.

Hodonín

Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1605 Hodonín vypálili uherští povstalci. Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák. Na sklonku druhé světové války byly o Hodonín svedeny boje, které vyvrcholily osvobozením města 12. dubna 1945.

Pamětihodnosti

• Zámek z roku 1642, rozšířen po požáru roku 1746, v současné době na jeho místě průmyslové objekty, z hospodářského objektu zámku rekonstruována budova Masarykova muzea
• Dům umělců (1911–1913), sídlo Galerie výtvarného umění
• Kostel sv. Vavřince (1780–1786) na Masarykově náměstí
• Morový sloup (1716) na Masarykově náměstí
• Kaple sv. Kříže (1714)
• Pomník T. G. Masaryka na náměstí 17. listopadu (nedávno doplněný o reliéf československých legionářů)
• Městská radnice na Masarykově náměstí, naproti kostela sv. Vavřince
• Pomník generální stávky roku 1920 na hlavní světelné křižovatce (křižovatka ulic Národní třída a Štefánikova)
• Památník obětem fašismu na novém hřbitově
• Starý židovský hřbitov (přeměněn na park) a Nový židovský hřbitov

Muzea

• Zámek
• Muzeum naftového dobývání a geologie
• Masarykovo muzeum

Velká nad Veličkou

Rozkládá se na katastrální ploše 1318 ha ve výšce 288 m n. m. První zmínka o obci pochází z roku 1228. Od roku 1957 se zde každé léto koná folklorní festival Horňácké slavnosti. 

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Máří Magdalény s kněžištěm z první poloviny 14. století, opevněný hradební zdí
• Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1747
• Národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem
• Přírodní rezervace Hloží
• Přírodní památka Nad Vápenkou
• Židovský hřbitov

Veselí nad Moravou

 První zmínky o Veselí spadají do 11. a 12. století. První doložená zmínka je z roku 1261. Začátkem 14. století dobyl hrad Matúš Čák Trenčanský, roku 1315 ho Jan Lucemburský znovu připojil k Moravě. Během uherských válek město 27. července 1469 obsadil Matyáš Korvín a zajal zde Viktorína z Poděbrad. Od počátku 16. století zde existovala českobratrská obec. V 17. století bylo Veselí několikrát obsazeno nepřátelskými vojsky, začátkem 19. století zničeno dvěma velkými požáry.

Roku 1949 se Veselí se stalo okresním městem, ovšem již v roce 1960 veselský okres zanikl. K městu je v roce 1950 připojen Milokošť a o čtyři roky později jsou připojeny Zarazice.. V roce 2010 došlo k revitalizaci Bartolomějského náměstí a výstavbě rozhledny Radošov. 

Pamětihodnosti

Renesanční zámek na místě bývalého vodního hradu, přestavěný v 1. čtvrtině 19. století. V přilehlém anglickém parku o rozloze cca 20 ha je pomník G. E. Laudona z roku 1789 a několik drobných staveb.

• Kostel sv. Andělů strážných s bývalým klášterem servitů na Masarykově třídě JZ od centra. Barokní kostel z let 1714–1734, snad podle plánů J. L. Hildebrandta, je osmiboká stavba o rozměrech 42×12 m se dvěma věžemi v průčelí a mohutnou střechou, zaklenutá oválnou kupolí bez lucerny.
• Gotický kostel Panny Marie u křižovatky Masarykovy a Svatoplukovy ulice z poloviny 13. století, přestavěn v letech 1771–1783.
• Barokní kostel sv. Bartoloměje z roku 1741 na Bartolomějském náměstí.
• Synagoga
• Židovský hřbitov u městského úřadu
• Rozhledna z roku 2014 na kopci Radošov

Přírodní koupaliště Albatros

Provoz přírodního koupaliště. K dispozici jsou, restaurace, bufety, písečná pláž, možnost rybaření a další.

Filipovské údolí

Rekreační oblast Filipovské údolí se nachází jižním směrem od obce Velká nad Veličkou, v podhůří Bílých Karpat. Obklopuje tok Hrubého potoka v délce 4 km. Je zde postaveno rekreační středisko a zhruba 70 chat. Na horním konci údolí je bývalá hájenka "Megovka", která původně byla vilou Filipa Magnise. Na ní je pamětní deska Dr. J. M. Hurbana, připomínající schůzky Slováků a Moravanů od roku 1881. Tyto významné národnostní styky bývaly spojeny s turistickými výlety, takže do tohoto zákoutí Bílých Karpat je možno vlastně klást počátky česko-slovenské turistiky.